Víra ve výkon druhé osoby má moc ho uskutečnitDoba čtení: 4 minut

Jak mluvíte směrem k druhým lidem, když se zmiňujete o jejich chování či výsledcích? Ukazuje se, že pokud podhodnotíme či nadhodnotíme, jak o druhých smýšlíme, je pravděpodobné, že se často naše hodnocení vyplní.

Představte si, že váš podřízený špatně provedl daný úkol. Máte spoustu možností, jak zareagovat.  Například řeknete něco ve stylu: „Vím, že je toto výjimka. Obvykle podáváš nadstandardní výkon a věřím, že se ti příště ten nadstandard zase povede.“ Jste pak na nejlepší cestě, jak z podřízeného lepší výkon dostat. Říká se tomu Pygmalion efekt[1].

pygmalion-vykon

Princip Pygmalion efektu

Jak přesně funguje? Zaprvé, my sami bychom měli věřit tomuto výroku. Poté už jen stačí, že tento podřízený alespoň trochu uznává pravdivost vašeho sdělení a ztotožní se s ním. To pak vede k tomu, že se snaží vědomě i podvědomě splnit vaše očekávání.

Naše přesvědčení vlastně aktivuje potenciál tohoto člověka.

Pygmalion efekt a děti

Na toto téma je zajímavý výzkum[2] Roberta Rosenthala. Ve výzkumu byla na začátku školního roku změřena inteligence všech dětí. Výzkumníci pak učitelům vybrali několik jmen a dodali, že tyto děti jsou ty nejinteligentnější s největším potenciálem.

Na konci školního roku výzkumníci přeměřili znovu inteligenci těchto dětí a nejinteligentnějšími byli ti stejní.

cellular-education-classroom-159844

Žádné překvapení, že?

Jenže háček je v tom, že na začátku výzkumníci učitelům lhali. Jména, která jim řekli, patřila těm nejvíce průměrným žákům. Způsob, jakým s nimi učitelé během školního roku jednali a mluvili, tyto děti proměnil v ty nejinteligentnější. A to přestože učitelé měli zakázáno od výzkumníků s těmito dětmi trávit víc času, nebo se jim nějak speciálně věnovat. To je Pygmalion efekt.

Jinými slovy, pokud dítě přinese špatnou známku, naše reakce může ovlivnit, jakou známku přinese příště.

Může to fungovat i na nás samotné

Ve finále je asi nejdůležitější si uvědomit, že Pygmalion efekt může fungovat i na nás samotné.

  1. Uvědomujete si, jak na vás ostatní mluví? – shazuje vás někdo, nebo naopak je někdo, kdo z vás svou mluvou a očekáváními dokáže vymáčknout to nejlepší, že se sami divíte, jak jste to zvládli? Já například se už nebavím na určitá témata s nejrůznějšími chytráky, kteří vám dokážou vyjmenovat 15 důvodů, proč něco nejde, nebo proč to budete těžko zvládat. O to víc času věnuju lidem, kteří mi řeknou, proč to zvládnu.
  2. Uvědomujete si, jak probíhá váš vnitřní monolog? – Ono to má stejný efekt, když mluvíme sami k sobě. Když si říkáme, proč něco nezvládáme, zbytečně si dáváme dva vlastní góly ještě než s aktivitou začneme. Proto je lepší si například před výzvou připomenout, jaké naše vlastnosti nám ji pomůžou zvládnout, nebo co podobného se nám povedlo zvládnout v minulosti.

Take away:

  • Pygmalion efekt je jev, kdy zvýšená očekávání vedou k lepšímu výkonu
  • Dávejte si pozor, jak mluvíte s ostatními. Experimentujte, vyzkoušejte Pygmalion efekt na někom, jestli skutečně pak podá lepší výkon
  • Uvědomujte si s kým mluvíte a jak na vás mluví. Uvědomujte si také, jak mluvíte sami se sebou.
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Pygmalion_effect [2] Rosenthal R., Jacobson L. (1968). Pygmalion in the Clasroom: Teacher Expectation and Pupils‘ Intellectual Development. New York: Holt, Rinehart and Winston.